Zvěř na silnici: Raději srazit, než strhnout řízení

16. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Srnčí zvěř na silnici, srna, jelen, zvířata, nebezpečí, nehoda. Ilustrační foto

Nejen kolem lesů, ale i v okolí polí a luk teď na podzim hrozí zvýšené rizoko, že do vzovky vběhne divoká zvěř. Jak se při hrozícím střetu zachovat? A co dělat po srážce?

Lesní zvěř teď na podzim putuje za potravou. Kanci, srnky a jeleni přebíhají silnice. Je vyšší riziko, že vám nečekaně skočí přímo před auto. Zejména v noci, kdy se reflektory oslněná zvířata chovají nevypočitatelně. Co v takové chvíli dělat, aby případná srážka dopadla bez větší úhony? Radí dopravní expert z Ústředního auto moto klubu Igor Sirota.

Čtěte také

Co má řidič udělat, když mu do cesty znenadání skočí kanec nebo srna? Jaká je ta správná první reakce?

"Ta první reakce je sešlápnout naplno brzdový pedál, chytit pořádně volant, a pokud víme, že ta srážka je už nevyhnutelná, tak se nikam nesnažit uhnout. Je to paradoxní, ale v zásadě je to i rozumné, protože právě vepředu má automobil jak deformační zóny, tak nárazník, tak motor velké hmotnosti a máme velké airbagy před sebou. To znamená, že ten čelní náraz jako takový je mnohem méně „bolestivý“ pro toho motoristu než snaha strhnout volant a poté sjet třeba do škarpy, narazit do stromu nebo do nějaké betonové zídky a podobně. Zkrátka ten čelní náraz v momentě, kdy víme nebo alespoň tušíme, že je srážka nevyhnutelná, je nejrozumnější."

Takže maximálně se snažit snížit rychlost?

"Ano, samozřejmě. To znamená v tom prvním okamžiku dupnout na brzdu a nepolevovat, naplno ji tlačit dál, zapřít se. Pevně držet volant a nesnažit se strhnout ho někam do pole nebo podobně, protože se můžeme i převrátit."

QR kódy: Stažení aplikace Zpravodaj Zelené vlny – iOS / Android

Co mají řidiči dělat bezprostředně po nehodě? Mají volat policii? A co s usmrcenou nebo případě zraněnou zvěří?

"To prvotní je samozřejmě podívat se jestli nejsme zranění my nebo spolujezdci a postarat se o ně. Poté, když vystupujeme z vozidla, tak rozhodně mít výstražnou vestu. Jakmile to dovolí situace, tak dát trojúhelník za sebe. To znamená neriskovat, že do nás ještě někdo narazí. Úplně to poslední v té dané situaci je podívat se, jak vypadá ta zvěř nebo to konkrétní zvíře. Samozřejmě nesnažit se chodit k němu blízko, protože pokud je zraněné, tak může kopat, kousat, cokoliv jiného."

"Automaticky potom voláme policii a ta se už spojí s mysliveckým sdružením, které spravuje danou oblast, a budou řešit tu administrativní záležitost. V žádném případě se nesnažit si kompenzovat poničený automobil tím, že si do kufru naložíme srnčí nebo kančí, protože to je zákonem charakterizováno jako lesní pych. A jenom za malého bažanta můžeme mít pokutu 2.000 korun."

Čtěte také

Kdy bývá největší riziko střetu se zvěří? Je to brzy ráno, nebo spíš večer?

"Jsou to oba ty časy. Uvádí se, že kolem desáté hodiny večerní je ten jeden z těch časů. A druhý je naopak to ranní vstávání zvěře, která se jde napít, najíst a podobně. Courá se z jedné strany silnice na druhou, takže to je ten nejnebezpečnější čas. Pokud jde o měsíc, tak je to říjen, protože k tomu courání zvěře se nám přidružuje ještě fakt, že říjen je klasicky mlhavým měsícem. To znamená, že máme sníženou viditelnost. To první, co můžeme udělat, aby vůbec k té havárii nedošlo, je ubrat plyn a snížit rychlost. Nikoliv mezi obcemi jezdit povolenou devadesátkou, ale osmdesátkou. Není to pro nic jiného, než proto, že dostaneme zase několik sekund času na to, abychom zareagovali a samozřejmě také prodloužili brzdnou dráhu, a tím pádem dostali tu šanci, aby náraz byl minimální," uzavírá Igor Sirota z Ústředního auto moto klubu.

autoři: Luděk Hubáček , ZV
Spustit audio