Krvácí to? Tlač!
Je to zhruba čtvrt roku co jsme se v našem vysílání věnovali první pomoci při dopravních nehodách. Říkáte si asi: tak proč se k tomu chcete vracet tak brzy? Máme proto hned několik důvodů. Jen loni bylo při dopravních nehodách těžce zraněno na 5 000 lidí, kteří potřebovali pomoci. Dalších 1 215 zemřelo, možná by někteří z nich mohli žít, kdyby se jim pomoci dostalo. Navíc, nás překvapil váš ohlas na toto téma, a protože se některé postupy při poskytování laické první pomoci změnily.
V každém oboru lidské činnosti se vyskytují nějaké ty mýty.
"Obecně panuje mýtus, že první pomoc je potřeba poskytovat především u lehčích zranění a úrazech. Myslí si, že je naprosto nezbytná první pomoc například při zlomenině nohy. Přitom první pomoc je bezpodmínečně nutná ve stavech, kdy jsou ohroženy základní životní funkce. Pod tím si můžeme představit stav vědomí, tedy, zda zraněný mluví, křičí, stav dýchání, tedy zda se nedusí nějakým cizím tělesem a zda je dech pravidelný, a potom stav krevního oběhu, tedy zda srdce pumpuje krev," konstatuje diplomovaný záchranář Alan Ryba. A tady jde o život v řádech sekund až minut. A co je největším omylem? "Za největší mýtus bych označil vytahování zapadlého jazyka při uvolňování dýchacích cest. Ačkoli to stále opakujeme, v mnoha i nedávno vydaných odborných publikacích stále přetrvává mýtus, že je třeba jazyk vytáhnout, popřípadě nějak přišpendlit. Přitom uvolnění dýchacích cest, kromě vyčištění dutiny ústní, představuje záklon hlavy, kterým se kořen jazyka oddálí a dýchací cesty se uvolní."
V poslední době byly vypracovány nové takzvané doporučené postupy, na kterých se shodli lékaři z celé Evropy. Především je snaha pro laika vše zjednodušit. Týká se to i už zmíněného uvolnění zapadlého jazyka pouhým záklonem hlavy. Laik už také nemusí nijak složitě hledat puls.
"Laik za prvé, pokud jde o hodnocení životních funkcí, nemá zjišťovat žádný puls, ať už na krku nebo kdekoliv jinde."
Stejné je to s dýcháním.
"I dýchání má laik hodnotit pokud jde o jeho kvalitu, tedy jaké je. Nemá hodnotit, zda člověk dýchá nebo ne."
Laik by tedy měl znát jednoduchá pravidla.
"Není-li člověk při vědomí a nedýchá nebo dýchá divně, například chrčí nebo dělá nepřirozené pohyby, pak se to už považuje za zástavu oběhu. Laik nezjišťuje puls a s dýcháním se vypořádáme jednoduše. Když člověk nemluví a zjevně nedýchá nebo nedýchá normálně, automaticky stav vyhodnocujeme jako zástavu oběhu."
V takovém případě okamžitě zahajujeme oživování. Ale už neplatí nerozšířenější názor, že správný postup je 15 stisků hrudníku a 2 vdechy. Vše se zaměřilo na srdeční masáž.
"Pokud máme člověka udržet při životě do příjezdu záchranné služby, pak to musíme mít na paměti a musí to být středem naší první pomoci. Zahajujeme srdeční masáží, a pokud nejsme ochotni, schopni, nemáme ochranné prostředky nebo fyzické dispozice k dýchání z úst do úst, tak umělé dýchání provádět nemusíme a vydržíme se srdeční masáží až do příjezdu záchranné služby. Pokud se rozhodneme pro umělé dýchání, zahajujeme srdeční masáží a po 30 úvodních stlačeních hrudníku provedeme 2 vdechy a v tomto rytmu střídáme masáž a dýchání. To platí pro dospělého člověka."
Při dopravní nehodě je potřeba nejprve zajistit naše bezpečí.
"Například bych se pro zraněného nepouštěl doprostřed dálnice plné provozu. Bohužel, mnoho zachránců už takhle zemřelo," varuje diplomovaný záchranář Alan Ryba.
Pak je třeba zajistit bezpečnost zraněného. A tady se naskýtá otázka, kterou si určitě v takovém případě položí nejeden z nás: hýbat se zraněným či nehýbat?
"Samozřejmě pokud hrozí například požár vozidla nebo sesuv nákladu na zraněného, a podobně, pak s ním musíme hnout za každou cenu."
A co poražený chodec nebo cyklista?
"Pokud se podaří zastavit provoz, pak bychom rozhodně měli sraženého chodce nechat jak je. Pouze zkontrolujeme jeho stav. Pokud mluví, pak s ním samozřejmě hovoříme. Pokud je v bezvědomí, vyčistíme dutinu ústní, uvolníme dýchací cesty a popřípadě zahájíme oživování. Především ale půjde o zástavu krvácení, protože i u nejtěžších zranění neslučitelných se životem život většinou vyprchá až při příjezdu záchranné služby. Málokdy je smrt vteřinová."
U dopravních nehod spočívá první pomoc především v uvolnění dýchacích cest, čehož, jak jsme radili , dosáhneme záklonem hlavy nebo předsunutím spodních zubů před přední, a pak v zástavě krvácení.
"S masivním krvácení dovnitř organismu bohužel nemůžeme dělat vůbec nic. A bohužel, tato zranění bývají smrtelná."
Zachránit život ale můžeme v případě vnějšího masivního krvácení.
"Masivní znamená, že krev prýští, je jí velké množství, může vystřikovat, ale nemusí. Laikovi se zdá masivní krvácení například i z ran na hlavě, ale to není velké množství. Na hlavě nebývá zranění takové, aby člověk vykrvácel. Opravdu se musí jednat o velké množství krve. Pokud to převedeme na objem, můžeme říci, že to je jeden hrnek."
Opět postupujeme co nejjednodušeji.
"Krvácení zastavujeme tlakem přímo v ráně, ať už prsty, rukou nebo takzvaným tlakovým obvazem."
A ten nemusíme ve zmatku po nehodě složitě hledat.
"Tlakový obvaz nemusí představovat balíček z autolékárničky, kterou máme kdesi daleko ve voze. Může to být jakýkoli pružný materiál, který buď ovineme okolo rány nebo přímo držíme v ráně. Škrtidlo by mělo být vymezeno pouze pro nezvladatelné situace jako například amputaci, ale i tam je jeho užité pro laika velmi náročné."
A jednoduchá rada na závěr. Na zástavu krvácení má izraelská záchranná služba pořekadlo.
"Krvácí-li to: tlačte. Krvácí-li to stále: tlačte víc."
