Za třicet stříbrných prodal rytíř Častolar vodu z potoka u Křemže. Mlynáři pak prý v kostele plivali na jeho hrob

Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.

Byl vyhlouben čtyři kilometry dlouhý kanál a v potoce u Ktišského mlýna vzniklo jednoduché dělicí zařízení. Bylo to dřevěné stavidlo, jakási přepážka se dvěma různě velkými otvory: větším protékala voda ke Chvalšinám (říkalo se „na německou stranu“), menším otvorem voda „na českou stranu“ ke Křemži.

Mlynáři nebyli nikdy úplně spokojeni. Čas od času se smlouvou upravoval poměr, podle nějž se dělila voda a jemuž se přizpůsobovala velikost otvorů ve stavidle. Bylo to 12:5, později 4:2 a nakonec 5:1.

Když roku 1782 nemohl mlynář z Březovíka pořádně roztočit kola, otvor na českou stranu prostě ucpal. Naposledy se o správném poměru jednalo ještě v roce 1933. Po válce ale mlýny utichly a zanikl i umělý vodní kanál.

Mlynáři z Křemežského potoka tomuto kanálu říkali „ukradená voda“ a prý dokonce v kostele plivali na náhrobek rytíře Častolara, který jejich vodu kdysi za 30 stříbrných prodal.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.

Spustit audio

Související