Vildman má v kabině liazky záskok

13. leden 2011

1. ledna stálo na startu rallye Dakar v Buenos Aires pět kamiónů s českými piloty. Tatry byly tři, jeden kamión značky Man a pětici doplňovala liazka s posádkou Vlastimil Vildman, Ladislav Fajtl a Jan Bervic. Jen ona nakonec zůstala v soutěži a tři etapy před koncem rallye jí patří třinácté místo. Tahle posádka je zajímavá také tím, že se za volantem klidně střídají. Když je potřeba, vezme ho do ruky zkušený Ladislav Fajtl.

Hlavním pilotem však zůstává Vlastimil Vildman, kterého náš reportér v konvoji Jan Říha pobavil otázkou, co by řekl člověku, který by prorokoval, že zůstanou jediným českým kamiónem v soutěži. „Tak to opravdu nevím. Asi bych si myslel, že sami určitě nezůstaneme. Průběžné třinácté místo je tři etapy před cílem dobrý výsledek.“

Ve vaší posádce jsou dva řidiči. Už jste někdy pustil za volant Láďu Fajtla, například v náročných písečných dunách předchozích dvou etap? „Ano, trochu jsme taktizovali a Láďa řídil v dunách, protože tam se cítí jako doma. Bylo to dobré rozhodnutí, mluví za to i výsledky. Sice se mi v dunách také nejelo špatně, ale takový čas jako Láďa bych určitě nezajel.“

Jak to vypadalo v průběhu desáté etapy v kabině vaší „lízy“? Mám na mysli obrovský teplotní rozdíl při přejezdu And. „Přejezd byl opravdu hodně chladný. Motorkáře a čtyřkolkáře jsme litovali, protože ti museli na svých strojích doslova mrznout. My jsme si v kabině sice nezatopili, ale měli jsme pečlivě zavřená okénka, takže se to dalo přežít. Když jsem se koukal na nejvyšší vrcholky hor, říkal jsem si, zda-li to je sníh. A on to sníh opravdu byl. Potom jsme dojeli ke startu rychlostní zkoušky a tam na nás čekaly teploty, které jsme po celý týden strávený na území Chile snad nezažili.“

Co se dá dělat v kabině závodního auta, které nemá klimatizaci? Jak se chladíte? „V první řadě přirozeným způsobem, tedy pocením, takže musíme přijímat dostatek tekutin. Dost nám pomáhá chladivé prádlo, které alespoň v mém případě funguje. Z vysokých teplot jsem měl docela obavy, protože nejsem zrovna teplomilný člověk, ale do kabiny proudí vzduch otevřenými okénky, takže se to nějak vydržet dá. Jednou jsem však byl v poušti nucen z auta vystoupit a jít se podívat na hřeben duny, protože jsme zapadli. Písku jsem se vůbec nemohl dotknout, jak je rozpálený,“ popisuje Vlastimil Vildman.

autor: jař
Spustit audio

Více o tématu