Válečná cigareta

Přiznám se, že rád navštěvuji restaurační zařízení všech typů a kvalit. Musím ovšem předeslat, že mě k tomu zdaleka nenutí puzení ke konzumaci destilátů či jiných alkoholických nápojů. Pravý důvod se neskrývá ve sklenicích, ale v lidech, se kterými se tam člověk setká. Stejně jako půda akademická, požívá i půda hospodská té výsady, že tam člověk může plně projevit bystrost svého myšlení a ostrovtip. Odsedám si proto z dosahu blikající záře obrazovek, které narušují hovory o zásadních problémech lidstva.

Ono úžasné spojení relaxace, pohodlí a intelektuálního potenciálu přítomných vydá často své ovoce v myšlence nové, inspirativní, neotřelé. Není jiného místa, kde by se lidé různých názorů a postojů setkali na přátelské bázi a dávali v šanc to nejlepší ze sebe.

Upřímně řečeno, nevím kam to povede, až příslušný zákon, který je v budoucnu zřejmě neodvratný, rozdělí hospodskou společnost ve dví. Tedy kuřáky od více, čím dál ale méně tolerantních nekuřáků? Bude hospodské filosofování zhusta přerušováno kuřpauzami, tedy odchody kuřáků za dveře? Nebo se sorta štamgastů zcela promění? Čím si můžeme být jisti je to, že atmosféra v hostincích bude jiná. Možná voňavější, rozhodně ale napjatější. Není snad většího umění, než si v klidu popovídat s abstinujícím kuřákem.