Soukromé dálnice budou i v České republice. Ministerstvo dopravy dvě rychlostní silnice zařadilo do takzvaného PPP projektu

dálnice a dopravní omezení

Česká republika je téměř poslední evropskou zemí, která nemá soukromé dálnice. To se ale brzy změní, protože Ministerstvo dopravy vypsalo první výběrové řízení na takzvaný PPP projekt a to pro strakonickou silnici R4. Je to už třetí pokus postavit dálnici soukromým investorem.

Byla to velká sláva, když v roce 2002 tehdejší premiér Zeman oznamoval, že ostravskou dálnici postaví v rámci PPP projektu izraelská společnost. Pak se ukázalo, že chyběl otevřený tendr a z projektu sešlo. Stejně jako o pár let později u stavby dálnice D3 po zjištění, že tady dají využít evropské peníze. Ministr dopravy za Hnutí ANO Dan Ťok je ale přesvědčen, že do třetice to vyjde.

„Protože to chceme udělat dobře, dnes je zrovna vhodná situace na trhu, svět má spoustu volných finančních prostředků. A podle mého názoru i to financování, ty podmínky by mohly být nejvhodnější.“

Čtěte také

Jak takový PPP projekt vypadá? Podle Tomáše Janeby z Asociace pro rozvoj infrastruktury může mít několik podob. „ Projekty navrhni, postav – takové to klasické Design, Build & Operate. To znamená, že když má stát dost finančních prostředků, tak nechá protistranu navrhnout, postavit a provozovat a finanční prostředky si nemusí půjčovat. Největší motivace je, když dodavatele necháte nainvestovat vlastní prostředky v řádu miliard, tak si nedovolí udělat jakékoliv selhání v podobě výstavby projektu a tak dále.“

Soukromý investor

V Evropě jsou tyto projekty naprosto běžné, předběhli nás i na Slovensku, dálnice R1 mezi Nitrou a Trnavou je soukromá. Princip PPP silničních staveb je jednoduchý – soukromý investor vyprojektuje a postaví silnici a pak ji 30 let provozuje. A stát mu za to platí, což je ovšem dražší než kdyby si ji postavil sám. „To je pravda, ale musíme spočítat veškeré náklady. Do vyhodnocování dnešních staveb všechny náklady nepočítáme, protože jsou jiným způsobem do organizací, které dělají správu a údržbu. Mnohdy se na těchto penězích šetří. Bylo by pro nás zajímavé si vyzkoušet, možná i za vyšší cenu, jak vypadá dobře udržovaná silnice a možná se z toho i poučit,“ říká Dan Ťok.

Čtěte také

A první zkušenost by měla přijít ze strakonické a chomutovské rychlostní komunikace. V obou případech je v provozu zhruba 40 kilometrů a dalších téměř 40 zbývá dostavět. A protože nejsou transevropské síti, nedají se využít peníze z Evropské unie. Podle náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka se ale nemusíme bát, že na těchto cestách nás čekají speciální mýtnice.

„Není to naším cílem. Soukromý subjekt je státem placený za to, že dálnice stojí a stojí v požadované kvalitě, že jsou otevřeny všechny pruhy, čímž je soukromý sektor motivován rychle postavit a minimalizovat uzavírky na komunikacích. Řidič jako takový by z hlediska platby za silnici neměl poznat rozdíl.“ Soukromý investor vzejde z otevřeného výběrového řízení, a pokud všechno půjde dobře, pak se jeho dělníci objeví na stavbě strakonické R4 na konci příští roku.