Přes milion Čechů čelí problémům s bydlením. Vláda je k občanům v nouzi lhostejná, říká ředitelka Platformy pro sociální bydlení

Sociální a poradenské služby musí kvůli nedostatku financí omezovat svou činnost, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň odmítá vrátit miliardy korun do Evropského sociálního fondu a ponechává je ve fondu vyhrazeném infrastrukturním projektům, kam je převedla vláda Andreje Babiše. Čím argumentuje? Má Česko dostatečné rezervy na systémové ukončování bezdomovectví? Vladimír Kroc se ptal ředitelky Platformy pro sociální bydlení Barbory Bírové.

Upozornili jste na to, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý odmítl vrátit zhruba šest a půl miliardy korun do Evropského sociálního fondu. Jde o peníze, které vláda Andreje Babiše převedla do Fondu soudržnosti. Chápete, proč to předchozí vláda udělala? Odborná veřejnost i Evropská komise už tehdy varovaly, že se jedná o chybný krok.

Bohužel nevidím do mysli politických představitelů. Platforma pro sociální bydlení společně s dalšími organizacemi v rámci iniciativy Za bydlení toto téma sleduje už tři roky. V půlce prosince 2020 jsme komunikovali s eurokomisařem a s českou vládou a upozorňovali na to, že to není úplně šťastný krok.

Obávali jsme se toho, že v důsledku covidu nebo dalších situací, které mohou mít vliv na celkové fungování společnosti, bychom měli mít nějakou rezervu a měli bychom umět podporovat lidi, kteří jsou v závážné životní situaci.

Čtěte také

V tu dobu jsme se ještě bavili s předešlou vládou. Následně jsme vnímali rozhodnutí, že pokud by to bylo třeba, stále můžeme vrátit těch 10 procent, tedy přibližně 270 milionů českých korun. Tuto situaci jsme v posledních letech sledovali, několikrát jsme se vyjadřovali jako iniciativa Za bydlení i jako Platforma pro sociální bydlení. Sledovali jsme, co všechno se udělalo za poslední roky, jestli je to skutečně tak, že ty peníze nepotřebujeme.

Ty prostředky teď v Evropském sociálním fondu chybějí víc než dřív.

Přesně tak. Je velmi zajímavé sledovat události posledních tří let, protože když se díváme na konkrétní data a čísla, není to nějaká post-pandemická situace. Mezitím jsme začali čelit energetické krizi, začala válka na Ukrajině. To jsou velmi zásadní události, které mají vliv na domácnosti.

Možná ještě před rokem jsme byli v situaci, že uvidíme, jak to bude vypadat. Ted už především sociální a poradenské služby, školy i programy, které se věnují tomu, aby se dostávali lidé k bydlení, sbírají ovoce a vnímají, že nemají finance a musí velmi výrazně omezovat své kapacity.

Mezi roky 2021 a 2023 se českým domácnostem zvýšily měsíční náklady na bydlení až o 45 procent.

Vaše kolegyně Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení tvrdí, že v rámci celé Evropy došlo v poslední době ke čtyřicetiprocentnímu nárůstu počtu lidí, kteří hledají podporu u poskytovatelů sociálních služeb. Jaké je pro to vysvětlení?

Jsou to jednak vnější vlivy, které samozřejmě ovlivňují i českou společnost, a dále lokální vlivy, které souvisí s tím, jaká rozhodnutí dělá česká vláda. Pokud jde o bydlení, nárůst mezi roky 2021 a 2023, je poměrně alarmující; jednak víme, že aktuálně máme 1 400 000 lidí, kteří čelí problémům s bydlením, a dále se mezi roky 2021 a 2023 českým domácnostem až o 45 procent zvýšily měsíční náklady na bydlení. To je ohromné číslo, a je jich celá řada.

Ministr Stanjura argumentuje, že musíme nejprve investovat do infrastruktury, a to i v oblasti bydlení. Potřebujeme stavět nové byty a nové domy, proto tedy odmítá vracet ty peníze do fondu, odkud přišly. Nemá ten argument racionální jádro?

Jsem velmi ráda, že ministr financí Stanjura vnímá jako potřebné řešit situaci s bydlením a výstavbu. Pokud ale tvrdí, že ty prostředky, které jsou aktuálně v infrastrukturním fondu, jsou na toto, není to pravda. Jsou mnohé další programy, které má pod sebou ministerstvo pro místní rozvoj. Před pár měsíci vyhlásil ministr Bartoš, co a jak se bude financovat, jakým způsobem je v plánu řešit bydlení, ale to nejsou věci, na které jdou peníze z infrastrukturního fondu.

Čtěte také

Tyto věci se týkají například městské hromadné dopravy nebo komunikací. Jsou velmi potřebné, ale nesouvisí s bydlením. Určitě jsou potřeba řešit, ale výstavba není jediná odpověď a je potřebné hledat cesty a nějaký chytrý mix, kterým řešit bydlení. Pokud chceme řešit bezdomovectví a jak mu předcházet, je pro nás absolutně nutné mít i velmi dobrou kvalitu a systémově financovanou síť sociálních služeb.

Jak si vysvětlujete, že ještě před rokem vás předseda vlády písemně ujistil, že v případě potřeby nic nebrání zpětnému převodu peněz kdykoli v průběhu programového období s tím, že je to prý předjednáno s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou? Není to jednoduše tak, že se rozcházíte s vládou v hodnocení naléhavosti situace?

To si nemyslím. Nebavíme se o tom, že tu máme několik milionů na stole a teď si řekneme, kam je dáme. Ty prostředky se průběžně mění, není možné se kdykoliv rozhodnout a říct si, že teď jsme zjistili, že opravdu nastala naléhavá situace.

Aktuálně vnímám, že to je čistě věc politických priorit, politického rozhodnutí a převzetí zodpovědnosti. Opravdu nevím, co by se muselo začít dít, abychom si mohli říct, že tato vláda není lhostejná vůči občanům v nouzi.

Jaká je odpověď předsedy vlády na otevřený dopis, který mu představitelé Platformy pro sociální bydlení poslali? A jak na něj reagoval eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vpl

Související