Pražské lodě by mohly na vodík plout už za dva roky. Navštívili jsme vodíkovou stanici
Budou vozidla v budoucnosti jezdit na elektřinu, nebo třeba na vodík? Vědci z ÚJV Řež sází zvláště u menších dopravních prostředků, jako jsou skútry nebo malá plavidla, spíše na vodík. Už dříve tým Aleše Doucka provozoval vůbec první vodíkový autobus v Česku. Teď spouští projekt ukládání přebytků energie z fotovoltaických panelů do vodíku. Ten by pak mohli používat například na pohon malých říčních přívozů.
Vcházíme do vodíkové stanice, což je menší budova na břehu Vltavy. Připomíná malou vodárnu. „Tato budova vznikla, abychom tu mohli testovat akumulaci energie. Má rozměr přibližně domovní kotelny,“ ukazuje mi Aleš Doucek z ÚJV Řež.
Zdejší zařízení sice může laikovi připomínat plechové krabice, jeho účel je ale jiný. „Je to elektrolyzér, který umí z elektrické energie a vody vyrábět vodík,“ popisuje Aleš Doucek. „Vodík pak odchází trubkou ven z objektu a uskladňuje se v zásobníku.“
A jak přesně to celé funguje? „Do elektrolyzéru se přivede se voda a elektrické napětí, které v tomto případě přivádíme z fotovoltaické elektrárny. Poté probíhá elektrolýza, na jedné straně vzniká vodík, na druhé kyslík. Vodu využíváme z vodovodního řádu, kterou dočišťujeme. Je ale možné používat i odpadní vodu,“ dodává Lukáš Polák.
Podívejte se, jak vypadá schéma akumulace vodíku:
Napájení z vodní elektrárny
Systém akumulační stanice je nastavený tak, že když vyrábí víc elektřiny, než kolik spotřebuje například nějaká modelová domácnost, zapne se elektrolyzér a začne vyrábět vodík do zásoby. Díky vodíkovému článku je ale stanice schopná případnou domácnost napájet i v případě nepříznivých podmínek (tedy nepříznivých pro fotovoltaiku).
Výkon elektrolyzéru v jeho stávající podobě je asi 6 kW, vývojáři ho ale umí zvýšením počtu zapojených elektrolytických cel navýšit až na desítky megawatt. Cílem projektu ÚJV Řež je připravit tento akumulační systém jako jakousi čerpací stanici pro vodíková vozidla. Aleš Doucek se svými kolegy pak nejvíce sází na malá plavidla, například přívozy. „Elektrolyzér by uživil například jeden přívoz v relativně intenzivním provozu,“ shrnuje Aleš Doucek.
Výhodou umístění u řeky by mohla být i možnost napájení akumulační stanice elektřinou z vodní elektrárny. A například přívozy na vodík by navíc mohly být v blízké budoucnosti zajímavé i pro Prahu, kterou trápí znečištění ovzduší způsobené zastaralými dieselovými motory velké části lodí na Vltavě.
Praha 5 společně s magistrátem nedávno provedly měření, ze kterého vyplynulo, že na ostrovech v Praze 1 jsou koncetrace poměrně vysoké. A mohou za to právě lodě. (...) Soukromí provozovatelé lodní dopravy mohli přejít na vodíkovou technologii.ONDŘEJ MIROVSKÝ ZE STRANY ZELENÝCH
Řešení (nejen) pro Prahu
„Praha 5 společně s magistrátem nedávno provedly měření, ze kterého vyplynulo, že na ostrovech v Praze 1 jsou koncetrace poměrně vysoké. A mohou za to právě lodě,“ říká místostarosta Prahy 7 a zároveň radní pro dopravu Ondřej Mirovský ze Strany zelených. Jak dodává, dovede si představit, že by vodíková čerpací stanice mohla vzniknout třeba na Praze 7.
„Město by to mohlo podpořit nalezením lokality a případně se podílet na financování. Mohlo by jít o spouštěč, proč by soukromí provozovatelé lodní dopravy mohli přejít na vodíkovou technologii,“ dodává Ondřej Mirovský.
Za rok a půl by vývojáři z ÚJV Řež chtěli mít první funkční prototyp, který by testovali ještě v Řeži. Pokud by byly výsledky uspokojivé, mohl by první pilotní projekt – například na Vltavě u ostrova Štvanice – začít zhruba za dva roky.
