Pabiška v cíli nevěřil, že je osmnáctý
36. ročník Rallye Dakar je minulostí. Včera večer vyjely závodní stroje na cílovou rampu v chilském Valparaisu. Nádherný pocit po ujetí víc než devíti tisíc kilometrů ve třinácti dnech si užily posádky čtyř českých kamiónů a jeden motorkář. David Pabiška hned, jak sjel z rampy, našemu dakarskému reportérovi Janu Říhovi nevěřil, že skončil tak vysoko.
David Pabiška právě teď projel cílovou rampou Dakaru 2014. Davide, pro vás je 18. místo nejlepší výsledek.
„Jak jste to říkal, jaké místo? Osmnácté? Tak to je v pořádku. Sám tomu nemůžu věřit a je to pro mě neskutečný zadostiučinění dlouholeté dřiny. Na osmý pokus se mi podařilo udělat velký úspěch a myslím, že mě to nastartovalo k další činnosti. Samozřejmě bych chtěl do týmu přivítat nějakého nového kluka, kterému bych začal předávat zkušenosti. Zatím chci tedy ještě sám zůstat za řidítky, ale maximálně za tři nebo čtyři roky bude potřeba vychovávat mladý.“
Davide, já myslím, že je potřeba pochválit tu holku, na které sedíte, KTMku, která snad neměla žádný závažný problém za rok 2014.
„Neměl jsem absolutně žádný ani minimální problém, ba naopak jsem ji ubližoval jenom já a holka si nechala hodně líbit. Jsem nad míru spokojený. Dalo by se to ještě trosku doladit, ale člověk s chutí dostává nové nápady, takže jsem rád a stroj je opravdu skvělý. Nikdy jsem takový neměl.“
Já to popíšu – jsou tady zábrany, ale kolem vás už je asi 20 chilských dětí a atmosféra je skvělá, všichni se chtějí fotit. Jak to prožíváte? Jak to Chilané prožívají?
„Já to prožívám, už jsem si na to za těch 14 dní navyknul. Nejvíc to prožívá můj mechanik, protože byl vždycky zavřený a nespal a teď si ho vezu vzadu na sedačce a užíváme si to a on říká, že to není možný, že tohle v bivaku nezažíval.“
Jaký byl nejlepší a nejhorší okamžik Dakaru 2014?
„Nejhorší byl předevčírem pád v dunách, ten byl docela dost velký. A nejlepší je teď z rampy, to je vždycky. Konec je vždycky nejsladší.“
Otázka která musí přijít: Dakar 2015. Už střádáte plány, jak zlepšit 18. místo?
„Samozřejmě, že mám teď v sobě nalitý optimismus. Já jsem ho tedy měl vždycky, i když jsem dojel 65. nebo 30. nebo 26., takže je to můj životní sen, který žiju a sním si ho dál, takže bych se tady chtěl zase ukázat.“
David Pabiška teď nastartuje motorku a odjede vstříc oslavám 18. místa. Davide, ještě jednou gratulace, mějte se hezky.
„Tak jo, ještě jednou díky a nashledanou.“
