Kolomého srazili dolů i pořadatelé Dakaru

Martin Kolomý u své zelené tatry

Překvapení roku – tak můžeme nazvat počínání pilota tatry Martina Kolomého na rallye Dakar v kategorii kamiónů. I když bojoval ze druhého místa i o příčku nejvyšší, nakonec z toho bylo páté místo.

Překážkou mu byly nejen technické problémy, ale také pořadatelé, kteří mu v 11. etapě zastavené kvůli přívalům vody přidělili univerzální nepříznivý čas pro všechny, kteří nedojeli do zkráceného cíle etapy. Ovšem i tak je celkové páté místo v kategorii kamiónů obrovským úspěchem.

„S pátým místem jsem určitě spokojen. Nevyhnuly se mi technické problémy v posledních třech etapách – nevydržela to elektronika, motor a včera mi prasklo řazení. To se může stát každému a jen těžko to lze ovlivnit. To je prostě technika. Mrzí mě, že jsem si druhé místo neudržel, ale s tím už nic nenadělám,“ říká Kolomý.

Zmínil jste tři poslední etapy, ve kterých jste měl problémy. Mohl byste zrekapitulovat, co se stalo? A jak se potom vlastně jede – na psychiku to musí být velký tlak?

„Naštěstí jsem na tyto případy hodně vyrovnaný člověk, ale ve finále to pochopitelně mrzí. Začalo to defektem, který byl výsledkem hořících brzd. Poslední dva dny jsme se trápili s motorem a v předposlední etapě mi zase prasklo řazení.

Aleš Loprais s Martinem Kolomým při rozhovoru

Díky opravám jsme nasbírali ztrátu asi 35 minut, ale vzhledem k tomu, jak se letos jelo opravdu na minuty, propadli jsme se až na páté místo. Nepamatuji si, aby na rallye Dakar bylo v kategorii kamiónů naskládáno šest strojů v jedné hodině.“

Popište nejhorší a nejlepší moment z letošního ročníku.

„Postup na druhé místo byl úžasný, všechno fungovalo. Potom přišly už nepříjemnosti s nefungující technikou. Navíc pořadatelé nám ve zkrácené deváté etapě připočetli trestné minuty, protože nějakým zvláštním způsobem zohledňovali to zkrácení a nedojetí do cíle. To už se pak minuty jen načítaly.“

Jakýmsi zlomovým bodem bylo pro vás zranění na rallye Dakar v roce 2011. Po něm jste se dokázal díky velkému úsilí vrátit do kolotoče rallye a od té doby se vám daří.

„Trénujeme, testujeme a jezdíme i malé závody. Chodím do posilovny a každý den plavu, protože to je hodně důležité pro posílení páteře. Každým rokem se tempo navyšuje a záda trpí.

Oslava pátého dakarského místa

Když spočítám průměrnou rychlost v roce 2011, jezdilo se kolem 80 km/h, ale teď mohu s klidem říct, že průměrná rychlost v etapě se pohybuje přes 100 km/h. Je to stále rychlejší, technika jde dopředu a člověk se prostě musí udržovat ve formě, aby to vůbec zvládl,“ uzavírá Martin Kolomý po dojezdu rallye Dakar 2013.