Dobrovolní dárci orgánů

18 procent zní tak trochu univerzálně, obecně, ovšem ve statistice nehodovosti to znamená 47 naprosto konkrétní lidí. Lidí, kteří měli rodinu, přátele, známé, lidí jako já nebo vy.

"Bohužel, na tomto nárůstu se 70 % podílí řidiči jednostopých vozidel," konstatuje Josef Tesařík z policejního prezídia.

Motorkářů se zabilo o 18 více než za stejnou dobu v loňském roce.

"Zajímavostí je to, že v letošním roce, v období prvních 4 měsíců, nebyl kromě řidičů motocyklu usmrcen žádný jejich spolujezdec."

To by mohlo znamenat, že měli buď velké štěstí anebo, což ale je pravděpodobnější varianta, nejezdili lidé i v zimě vyloženě na projížďky, kdy se často jezdí ve dvou, ale používali motorku jako obyčejný dopravní prostředek. Když se do statistik nehodovosti podíváme podrobně, zjistíme, že nárůst nehodovosti motorkářů je šokující - víc než 100 %.

"V období prvních 4 měsíců letošního roku zahynulo celkem 33 motocyklistů, z nichž 18 byli řidiči klasických motorek, jeden řidič mopedu a dva řidiči malého motocyklu."

Zamysleme se nad tím, proč je nárůst zabitých motorkářů tak obrovský. Je to jen tím, že naši řidiči na motorky prostě historicky nejsou zvyklí?

"Podle mě není vůbec jednoduché najít nějaké úplné vysvětlení. Myslím si, že svoji vinu na tom jistě má i letošní velmi příznivé počasí, které v tomto směru bylo velmi milosrdné, a to nejen k řidičům jednostopých vozidel, ale i k cyklistům a chodcům. Všechny jmenované kategorie zaznamenávají velmi nepříznivý vývoj v letošním roce. Převážná většina nehod se stala na suchém povrchu vozovky - ubylo nehod na mokru a náledí. Určitým nebezpečným trendem je poměrně velké zvýšení počtu usmrcených osob v nočních hodinách, a to se týká i motocyklistů."

Že by tedy nakonec za celým nárůstem mrtvých byla výjimečně teplá zima, kvůli které se na cestách objevilo tolik motorkářů jako třeba v létě?

"Pravdou je, že duben se z hlediska počtu usmrcených osob řadí na začátek léta. Na druhé straně si myslím, že poněkud polevila disciplína motorkářů a naopak se zvýšila jejich agresivita, což je konec konců vidět i při řešení některých tragických dopravních nehod."

A jaký názor na extrémní nárůst zabitých motorkářů má Jaroslav Pavelka z policejního prezidia? Má policie v tomto směru "čistý štít"?

"Jednak tomu napomáhá teplé počasí, takže byl větší počet dní, kdy mohli motorkáři jezdit a také možná pozorují, že na silnicích není takový počet policistů, který by tam měl být. Intenzita silničního provozu velice vzrostla, ale počty policistů, kteří by se měli zabývat dohledem provozu, klesají."

Ovšem pravidla by se měla dodržovat i v případě, že policisté na silnicích nejsou. Ovšem, když není nikdo, kdo by to postihoval, tak je to těžké. Nepřál bych vám vidět, kolik chodí do redakce motožurnálu dopisů a mailů, kde lidé popisují, jak je motorkáři předjíždějí zleva a zprava kde se jim zachce, jak jezdí šílenou rychlostí přes obce a navíc bez tlumičů výfuku, jak zvedají své stroje na zadní, prostě jak si dělají co chtějí. A vždy to končí otázkou: Proč policie nezakroč?

"Zastavování motocyklistů je velmi ožehavá věc, protože pokud bychom například chtěli použít zastavovací pásy, tak v první řadě by bylo nutné upozornit ostatní účastníky silničního provozu o tom, že tam pás je. Další problém je donutit motorkáře, aby jel v tom pruhu, kde bude pás umístěn. Navíc, manipulace se zastavovacím pásem opravu není jednoduchá a prostředek na okamžité zastavení motorkáře prostě není."

Vážně není prostředek na okamžité zastavení motorkáře? Když půjdeme do extrému, tak co služební zbraň?

"Zákon o polici tuto variantu umožňuje, a to v případě, že se jedná o agresivního řidiče nebo při neuposlechnutí pokynů policisty - i za této situace je možné použít služební zbraň. Je ale potřeba vzít v úvahu, že na pozemní komunikaci zpravidla není motorkář sám. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že to není vůbec jednoduché, trefit stanovený cíl a v tomto případě se navíc jedná o rychle jedoucí motocykl. Hrozí ale i další nebezpečí, a to možnost odražení se střely a zranění jiného účastníka silničního provozu. To je na vyhodnocení konkrétní situace konkrétním policistou, zda je nutné zbraň použít."

Kdo umí číst mezi řádky, tak pochopil, že policisté se nechystají hrát si na partu drsných kovbojů ani pod vlivem tragické statistiky. Rizika tohoto stylu zastavování jsou prostě příliš vysoká

"Spíš se přikláníme k tomu, že při bezpečnostních akcí, které se provádějí se zaměřením na neukázněné motorkáře, soustředíme větší počet policistů a vybíráme taková místa, kde je minimální možnost úniku. Z toho důvodu byly koupeny silné motocykly - rozhodně ne kvůli tomu, abychom se s motorkáři honili jako na závodní dráze. Hlavní přínos těchto silných motorek je v tom, že máme možnost zjistit SPZ a následně poslat předvolání."

Bohužel, ani zjištění registrační značky ale není žádným velký úspěchem, protože problém je s dokázáním přestupku.

"Způsob dokazování je značně obtížný, protože řidič je vlastně skrytý, jelikož mu není mu vidět do tváře. Navíc mnoho motorkářů si SPZ zakrývá nebo ohýbá, ale na tento problém už bude pamatovat novela zákona č. 361 - bude to postižitelné."

Ještě nám zbývá vrtulník, ovšem jeho provoz je extrémně drahý a navíc i on má své meze, například nad zalesněným územím, kde se případný prchající motorkář může snadno skrýt.

Takže si to pojďme krátce zrekapitulovat: probírali jsme statistiky, řešili jsme zastavování motorek a policejní dohled nad nimi. Teď tedy zbývá nechat promluvit motorkáře. V čem je tedy "zakopaný pes" podle vydavatele Českých motocyklových novin? Proč v posledních 4 měsících zemřelo tolik mladých lidí za řidítky svých strojů?

"Nemyslím si, že to je otázka uplynulých 4 měsíců. Možná tomu tentokrát napomohlo hezké jarní počasí, protože motorkáři vytáhli své stroje dřív. Přesně nelze určit, co je příčinou toho, proč se motorkáři v Čechách zabíjejí víc než v jiných zemích, protože faktorů je několik. Jeden z negativně působících faktorů je stav českých silnic, kde se běžně setkáváme například s výjezdem z polní cesty hned za horizontem nebo s křižovatkou na silnicích prvních tříd. Dalším faktorem je velký nárůst silniční dopravy, protože silnice jsou přeplněné. V případě, že pak někdo udělá chybu, tak hrozí velké nebezpečí střetu s dalším účastníkem silničního provozu. Motorkáři jsou v tomto směru velmi málo chráněni a při střetech dopadají špatně."

Velkým problémem je podle Marka Lichtenberga také to, že motorkáře vlastně nikdo neučí jezdit.

"Za posledních 10 let udělala technika obrovský skok dopředu. Speciálně mladí motorkáři si dnes vybírají nejsilnější motorky, což v současné době znamená krotit stádo 180 koní. Na tak silném stroji vás ale žádná autoškola jezdit nenaučí. Každý umí vzít za plyn a během krátké doby jet neuvěřitelnou rychlostí, ale i z vlastní zkušenosti vím, že polovina motorkářů neumí brzdit."

Nejdosažitelnějším řešením by podle něj bylo natočit jakési osvětové televizní šoty s reálnými situacemi z provozu, díky kterým by se motorkáři jednak dozvěděli, co jim skutečně hrozí a pak se také naučili lépe ovládat svůj stroj.

"U stroje, který má 180 koní platí, že 50 metrů zrychluji, ale pak musím 150 metrů brzdit. Tyto faktory si mladí motorkáři dnes uvědomují jen velmi málo - všechno je fajn, dokud jim přes cestu nepřejede auto nebo chodec. Teprve potom si uvědomí, že nejsou schopni včas zareagovat. Další nevýhodou je, že na motorce nelze strhnout řízení. Pokud jedete v autě a v cestě se vám objeví nějaká překážka, tak máte možnost strhnout řízení a vyhnout se ji, ale u motocyklu můžete pouze brzdit a čekat, že to dobře dopadne, protože jinak končíte. Na motorce nemáte čas na přenesení váhy a včasnou změnu směru jízdy nebo když se vám to povede, tak už se nestihnete vrátit zpátky a letíte ze silnice."

Velmi rádi bychom nějak přispěli k tomu, aby motorkáři na našich silnicích neumírali, a to také proto, že jde často o nezkušené a až hloupoučké klučíky, kteří zemřou ze zbytečné nerozvážnosti. Dávejte tedy na ně prosím pozor, zkuste jezdit s ohledem i na tu jejich často mladickou divokost a nerozvážnost.