Dakarský deník 16 - Dakar za mikrofonem

Dakarský deník

35. ročník rallye Dakar má za sebou trať dlouhou 8,5 tisíce kilometrů. Začal 5. ledna v Peru a včera po 14 dnech dorazil do cíle v chilském Santiagu. Unavení, ale šťastní soutěžící, mezi nimi i jeden český motorkář a pět našich posádek kamiónů, si dnes užijí slavnostní výjezd na cílovou dakarskou rampu. A to bude konec.

Člověk toho za čtrnáct dní zažije a natočí v dakarském konvoji hodně. Třeba podivení Aleše Lopraise v rozhovoru hned po úvodní dakarské etapě. Když jsem mu položil první otázku, nedostal jsem zrovna tu odpověď, kterou jsem čekal: „Nevím, co se stalo, že jsme si začali vykat, protože jsme si vždycky tykali.“

A u vykání zůstalo až do konce soutěže. Za mikrofon tykání prostě nepatří ani na Dakaru, kde si tykají úplně všichni. V jiném rozhovoru s Martinem Kolomým nás trochu potrápil mechanik, který neustále otevíral dveře tatry, kde jsme točili.

V náročném dakarském prostředí a s mikrofonem před pusou se vám také snadno stane, že máte „okno“. Herečka a zpěvačka Olga Lounová jako dakarská VIP návštěva ho chytla, když jsem se jí zeptal, komu z Čechů na rallye Dakar fandí nejvíc. „Moje hvězda je samozřejmě český tým, každý, kdo tu jede, od Lopraise až po všechny kluky,“ snažila se v rychlosti vzpomenout.

Zatím to vypadá, že k pobavení je vždycky ten, koho se rozhlasový reportér ptá. Omyl! Tady je důkaz. „Aleš Loprais měl zase problémy se zédy...Aleš Loprais měl problémy...Aleš Problais.“

Nejvyšší čas s Dakarským deníkem skončit.