Čeština je obrovský svět, nemůžete ho znát celý. Nejproblematičtější je artikulace, říká jazykovědec Röhrich

21. duben 2024

Na Fakultě sociálních věd vyučuje kulturu mluveného projevu. Alex Röhrich působil také jako jazykový korektor v České televizi. Jak se nám mění čeština pod rukama třeba i působením reklamy a marketingu? A umí pojmenovat hranici chyby a přirozeného vývoje jazyka? Hostem víkendového Radiožurnálu byl Alex Röhrich, jazykovědec a vysokoškolský pedagog z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické na Technické univerzitě v Liberci.

Co člověku, který se věnuje češtině, dává praxe korektora?

Poznává, jaké jsou tendence v psané češtině, když jsem byl jazykový redaktor, nebo potom, když jsem se věnoval hlasové výchově, tak poznáváte jakou tendenci mají profesionální uživatele jazyka, když chtějí mluvit. Na tom jsme pak pracovali.

Jaké tendence tedy mají?

Největší problém bývá v úplně té nejjednodušší věci – v artikulaci. Jestliže máte krásné myšlenky, ale mumláte, tak je vám to houby platné. Potom jsou další jednotky jako  intonace, tempo, barva hlasu. To hraje velkou roli u mluvících novinářů, se kterými jsem pracoval.

Čtěte také

Když zůstaneme u otevřené pusy, za jak dlouho poznáte, jak na tom je s češtinou? Podle čeho se to pozná?

Když je tam nějaká změna výslovnosti, tak to poznám hned, jakmile otevře ústa. A pokud potřebuji zevrubnější analýzu, tak mi hodně napoví pětiminutový projev, jak ten člověk s češtinou zachází.

Jaká je jazyková úroveň zdejších médií?

Jsou média, která na svých redaktorech pracují, dopřávají jim různé semináře, můžou se vzdělávat i v oblasti hlasové výchovy. Tam je to pak znát. Obecně to platí pro média veřejné služby, tedy pro Český rozhlas a Českou televizi. Vím, že i některá soukromá média věnují velkou pozornost tomu, jak lidé mluví.

Má někdy jazykový expert problém s češtinou?

No jéje! Proč by neměl? Může to být, protože se třeba přehlédnete. Takto se mi stalo, že jsem v České televizi přehlédl: „Chlumec nad Cudlinou“ v titulku. Anebo se vám při přemýšlení stane, že nepochopitelně znejistíte u nějaké jednoduché věci.

Čtěte také

Lidé se vás ptají na cokoliv, co je napadne, no a nemůžete vědět všechno, čeština je obrovský svět. Nemůžete ho znát všechen, i když se mu dlouho věnujete.

Čím vás inspirují studenti v pohledu na užívání a učení se češtiny, které učíte?

Vším, jelikož se mnou mluví. Tím, že se svěří, co je na češtině baví a nebaví, jsou otevření, třeba když přijdou k nám na fakultu. Máme specifické studenty, předpokládá se, že vztah k češtině mají, ale někteří tam jdou třeba kvůli literatuře a k jazyku zas tolik nepřilnuli.

Když se potom bavíme o češtině a postupně přicházíme na různé taje a zapeklitosti, tak jsou hrozně inspirativní v tom, jak otevřeně řeknou, že toto používají a toto nepoužívají. A pokud jste otevřená hlava, nemůžeme to ignorovat. Já jim můžu říkat: „toto říkejte, toto neříkejte“, ale musím vědět, jak se cítí.

Jaké jsou nejčastější mýty o češtině? A co může způsobit stereotyp v lingvistice? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.