Bez rezervy lze jezdit

23. únor 2006

Jestli jste poslouchali autoškolu přesně před dvěma týdny, už víte, jak pomocí zacelovacích sprejů a preventivních tmelů pohodlně opravit píchlou pneumatiku. Dnes volně na toto téma navážeme. Budeme se bavit o rezervách. Za jakých podmínek rezervu vozit nemusíte? Co musí rezerva splňovat, abyste neměli problémy s policií? Slovo padne také o pneumatikách se speciální konstrukcí, které vás v případě defektu doslova podrží.

Páté kolo u vozu, v našem případě tedy kolo rezervní, určitě nepředstavuje nějakou zbytečnost. Naopak. rezerva patří mezi povinnou výbavu a řidiči ji berou jako samozřejmost. Co tedy musí splňovat, abyste neměli při dopravní kontrole problém?

"Je třeba, aby rezervní pneumatika měla hloubku vzorku jak je předepsaná právním předpisem, tzn. Minimálně 1,6 mm. Musí být samozřejmě nahuštěna na správný tlak. Není stanoveno, že by musela být stejného typu, vzorku, konstrukce atd. Protože jde o pneumatiku určenou k nouzovému dojetí, je tady povolena výjimka, že tyto pneumatiky mohou být rozdílné," cituje z vyhlášky JUDr. Zdeněk Svátek.

Když budete mít při kontrole náhradní kolo sjeté nebo nenahuštěné může vás to stát na místě 1 000 korun, v přestupkovém řízení už je to pak za dva tisíce a navíc správní poplatek.

Co když ale rezervu v autě z nějakého důvodu vozit nechci, třeba v případě, že chci do prostoru na rezervu namontovat nádrž na LPG? Jsou povoleny alternativy k rezervě?

"V ČR existuje jednoznačná povinnost daná vyhláškou, že každý automobil musí být vybaven rezervním kolem. Tato povinnost neplatí pouze v případě, pokud je vozidlo vybaveno čidly s indikací poklesu tlaku v některé z pneumatikv zorném poli řidiče. Dále musí být vybaveno možností nouzového dojezdu," Josef Pokorný z Ministerstva dopravy.

Senzory tlaku v pneumatikách vám zhruba za 6 000 korun namontují v dobrém pneuservisu i na starší vůz. Co ale znamená "možnost nouzového dojezdu"?

"Buď je to vlastní konstrukcí pneumatik, které i po úniku vzduchu umožňují dojet při snížené rychlosti na určitou vzdálenost, či je auto vybaveno jiným systémem. To jsou například známe spreje, které nám umožňují pneumatiku provizorně opravit a vozidlo dopravit do pneuservisu. Takže jenom vyjmutí rezervy z auta není povoleno."

Zacelovací spreje seženete na většině benzínových pump a v prodejnách autopotřeb od 200 do 400 korun. Máme tedy auto vybavené snímači tlaku, opravným sprejem či pneumatikou se speciální konstrukcí, rezerva nikde. Představme si, že nás zastaví policista a bude ji chtít vidět .

"V tomto případě je nezbytný odkaz na to, podle čeho postupuji, a to podle vyhlášky číslo 341 z roku 2002 sbírky § 32, který jednoznačně připouští, že se nemusí vozit rezerva za výše uvedených podmínek." Podle Josefa Pokorného nemusí být ani skutečnost, že můžete za zmíněných podmínek jezdit bez rezervní pneumatiky, zapsána v Technickém průkaze.

Jedním z důležitých parametrů při koupi vozu je určitě objem zavazadlového prostoru. Toho si jsou vědomi automobilky a ruku v ruce s výrobci pneumatik vymýšlejí způsob, jak elegantně vyřešit problém s umístněním rezervy, která významně prostor zmenšuje.

Jako nejlepší řešení se zdá rezervní pneumatiku vůbec s sebou nevozit a tak některé automobilky vybavují svá auta pneumatikou se speciální konstrukcí, tzv. RUN-FLAT systémem. Ten umožňuje řidiči po defektu dojet do pneuservisu i s prázdnou pneumatikou. Servis ovšem nesmí být dál než 80 km a maximální rychlost pro dojetí je 80 km/h. Jak to celé funguje?

"Z venku to jako běžný uživatel nepoznáme, ale pokud bysme tuto pneumatiku stáhli z ráfku, či rozřízli, tak zjistíme, že její bočnice pneumatiky jsou podstatně silnější a při defektu nedosedne na ráfek. To je právě rozdílnost klasické pneumatiky a pneumatiky RUN-FLAT, která umožňuje dojezd i po defektu," prozradil nám tajemství speciálních pneumatik Richard Srbecký z Goodyearu.

Má to ale zase jeden háček. Abychom vůbec poznali, že jsme píchli, musí být auto opět vybaveno nám už známými sensory tlaku v pneumatikách. Např. u nové Škody Octavia si za ně připlatíte necelé 2 000 korun, což není zas tak velká investice. Nakonec jde o vaší bezpečnost.

"První důvod byl ušetření místa v kufru, díky tomu, že tam nebude rezerva. Dnes bych řekl, že je to hlavně bezpečnost. Protože, co si budeme povídat, když píchnete levé kolo, většinou píchneme levé přední, tak měnit na dálnici toto kolo za rezervní není moc bezpečné."

Asi také proto stále více automobilek vybavuje standardně své vozy pneumatikami RUN-FLAT. U nás mezi ně patří např. BMW. Některým modelům ušetřila absence rezervy až 90 litrů objemu zavazadlového prostoru. U drahých limuzín, např. u Audi A8, také nenajdete v kufru rezervu či hever. Tyto auta používají další speciální systém - tzv. PAX. Jak ten funguje?

"Na speciální ráfek je namontován speciální podpůrný kruh, který je ještě doplněn pneumatikou a zaručuje motoristům, že v případě defektu se běhoun pneumatiky zapře o tento podpěrný kruh, který je namontován na disku a umožňuje dojezd do vzdálenosti 200 km rychlostí až 80 km/h. Potřeba je k tomu speciální disk, speciální podpůrný kruh, speciální pneumatika, a zároveň je k tomu potřeba speciální montážní stroj," popisuje Michal Archleb z Michelinu.

Oproti klasické pneumatice je cena PAX systému až čtyřnásobná a, jak jsme už řekli, používá se jen u drahých limuzín. Naproti tomu za pneumatiku Run Flat dáte průměrně o 20 % více než za běžnou pneumatiku a dodávají se od rozměru 15 palců. Je pravděpodobné, že systém RUN - FLAT nebo podobné pneumatiky v blízké budoucnosti vytlačí klasické náhradní kolo.

autor: bob
Spustit audio