Na kruhových objezdech blikáme sem a tam, ale kam je to správně?
Dovnitř ne, ven ano. Takové je jednoduše řečeno pravidlo pro používání blinkrů na kruhovém objezdu. Řada řidičů ale používá znamení o změně směru jízdy podle svého, a ne podle pravidel. Často tak ostatní vůbec nevědí, co od nich mohou čekat.
Důvody pro stále větší počet kruhových objezdů jsou dva. Především je to bezpečnost. „Počet těžce zraněných se snížil až o tři čtvrtiny a pokud se jedná o smrtelná zranění, je tam snížení výskytu až o 90 procent,“ konstatuje jasná fakta Roman Budský z Besipu a dodává argument pro druhý důvod stavby kruhových objezdů – větší plynulost provozu. „Podle průzkumu, pokud se jedná o velké křižovatky, zatížené křižovatky, tak se snížil počet dopravních poruch až o 75 procent, takže efekt je značný.“
Většina z nás si už zvykla na to, že přednost má vždy ten, kdo už po kruhovém objezdu jede. „Přednost má ten, kdo je na něm, kdo jede po kruhovém objezdu.“ Přednost při vjezdu na kruhový objezd bývá dána i značkami „Dej, přednost v jízdě“ nebo „Stop, dej přednost v jízdě“. Ale i kdyby tam nebyla jedna z těchto značek, přednost dát musíme.
„Pokud jde o kruhový objezd, který není zvlášť označený dopravním značením – nejsou tam značky „Dej přednost v jízdě“, tak obecně platí, že musí řidič, který vjíždí na kruhový objezd, dát přednost řidičům, kteří po kruhovém objezdu jedou,“ vysvětluje Josef Pokorný z Ministerstva dopravy.
Problémy s předností ale míváme na víceproudých kruhových objezdech. „Tam to platí obdobně jako u jízdy v jízdních pruzích. Jedu-li po kruhovém objezdu, tak pochopitelně chci-li z jednoho jízdního pruhu přejet do jízdního pruhu, kde jedou další vozidla, tak jim musím dát přednost,“říká Josef Pokorný.
Tak kam blikat?
V čem chybujeme nejčastěji, je dávání blinkru. Stačí se postavit ke kterémukoliv kruhovému objezdu a během chvíle uvidíme, že při najíždění na něj se chováme rozdílně. Jeden bliká, další ne. „Blink při výjezdu. Blink se dává na tu stranu, kam vyjíždím.“
Právě včasné, tedy ani pozdě, ani brzo, dání o změně směru jízdy na kruhovém objezdu, je zásadní pro naše okolí. „Je jasně dáno, kam pojedeme, kterým směrem budeme z křižovatky vjíždět do „kruháče“ – nedáváme blinkr, byl by zbytečný. Naopak blinkr důsledně dáváme přesně před místem, kterým budeme kruhový objezd opouštět,“ konstatuje Roman Budský.
Na druhou stranu, když se blížíme k malému kruhovému objezdu a víme, že budeme doslova po pár metrech vyjíždět první odbočkou, můžeme blikat už při najíždění na něj. „Nedopouštím se přestupku, protože právě takto je, s ohledem na konkrétní situaci, přesně dáno zřetelně a včas najevo, jaký úkon budu provádět,“ dodává Josef Pokorný.
Právě na malém prostoru bychom měli mít na paměti, že blinkr je základním dorozumívacím prostředkem mezi řidiči. Jeho prostřednictvím dáváme najevo, co chceme dělat a kam pojedeme.
